Řidičky v Promet Logistics

Během léta můžete na cestách potkat i naše usměvavé profesionální řidičky. Z dopravních společností jsme jedni z mála, kdo ženám za volantem velkých vozů fandí. Podle Michala Večeři, který naší firmě šéfuje, jsou přitom ženy za volantem spolehlivé a v některých chvílích i překvapivě klidnější než muži.

„Když jsem před pár lety zjistil, jak těžké je sehnat spolehlivé řidiče, rozhodl jsem se, že se zaměříme i na ženy. Přihlásily se tři a my jsme před necelým rokem přijali dvě z nich. Jsem s nimi rozhodně spokojený. A věřím, že stejně tak i ony. Jedna z nich jezdí se svým pejskem mezinárodní trasy, a dokonce si teď dělá řidičák C+E, kdy bude moci řídit soupravu i s přípojným vozidlem,“ popisuje Michal Večeřa úspěch svého záměru.

V dnešní době, kdy už je v autě automatická převodovka a různá další čidla, mi nepřijde tato práce tak fyzicky náročná, aby to žena nezvládla. I chlapi si při výměně pneumatiky volají servis. A čas ukázal, že jsem měl pravdu,“ dodává.
 
Jednou z našich řidiček, která přepravuje náklad po českých a slovenských silnicích, je Věra Gregušová. Drobná blondýnka měří 162 cm, miluje řízení velkých aut a říká: „Cesta za volant 12tunového auta pro mě byla trnitá. Ale teď jsem tady a užívám si to. Na cestách je důležité se nebát, poradit si v každé situaci a umět si zachovat chladnou hlavu.“

Od slz až do poštovního vozu 


Věra Gregušová
 je po svých zkušenostech přesvědčená, že dopravci ženy za volantem nechtějí: „Říkali mi, že mi jako ženě nedůvěřují. Že nedůvěřují mé síle,“ vzpomíná. „Když mi jednou zase volali, že mě nevezmou, protože si myslí, že na to nemám, hodně jsem brečela. Ani šanci mi nedali. Říkala jsem jim, ať mě zkusí aspoň na zkušební dobu, ale nevěřili v moji sílu, protože jsem drobná.“

Řidičský průkaz na nákladní auto si přitom udělala už v roce 2006. A čtyři roky trvalo, než dostala první šanci. Tu jí dala paradoxně žena. „Střídala jsem se tehdy na plachtě Ivecu s jedním klukem. Tomu se to ale nelíbilo. Bylo to složité, musela jsem odejít.“  

Po nekonečném období odpovídání na inzeráty a marném rozesílání životopisů to nakonec vzdala. Udělala si řidičák na vysokozdvižný vozík a přijala práci ve skladu. Až po letech dostala šanci u společnosti C.S. CARGO, která koupila poštu. „Brali tehdy úplně každého. Tam jsem se konečně rozjela na plný plyn.“

Síla ženy  


„Není to jenom o řízení. Potřebujete mít sílu. Při expedici musíte manipulovat s nákladem. I ta plachta v zimě, když zmrzne, tak je těžká. A ttejně tak, když prší. Někdy i s paleťákem musím, protože ne všechny sklady jsou zpřístupněny zboku na nakládání. Jenže já jsem pracovala několik let ve skladu a umím různé vychytávky. Takže si umím poradit. Občas někdo žasne, že i s kurtama dokážu stáhnout náklad, aniž by se někdo nadřel,“ vysvětluje naše hrdinka, která si uvědomuje, že pro všechny tato práce není. „Musím být flexibilní. Není to pro ženu, která má doma děti. Já jsem svobodná a nemám žádné závazky. V poledne vím, kam pojedu další den. Tím, že jezdím v Česku a na Slovensko, tak víkendy mám volné.“

Důležití lidé 


Instruktor v autoškole
„Už na první zkušební jízdě jsem mu extrémně věřila. Říkal mi, neboj se, nejsi tak velká, to zvládneš. Takže je to o tom učiteli autoškoly. Jak on vás naučí, tak jezdíte celý život. I díky němu to mám teď nastavené tak, že nemám v provozu strach. Vůbec se nebojím, to je důležité.“

Šéf Promet Logistics Michal Večeřa
„Na pohovoru hned poznáte, jak to dopadne. Jestli má zaměstnavatel předsudky vůči ženám nebo ne. A já jsem mu vděčná za to, jak byl už na pohovoru úžasný. Stejně tak personalistka Romana Gulková. Poznala jsem, že je jim jedno, jestli bude za volantem sedět žena nebo muž.“

Dispečer Ondřej Blahovec
„Je to skvělý profesionál. Už jsem zažila dispečera, který byl hotové neštěstí, takže já si ho velmi vážím. Pro nás řidiče je to nesmírně důležitý člověk.“ 

Zkušenější kolegové v Promet Logistics 
„Když jedu po cestě, kterou neznám a potřebuji kvůli mostu najít dobrou objížďku, tak volám zkušeným a vyježděným kolegům. Vždy mi poradí. Moc se sice všichni neznáme, protože nemáme šanci se potkávat, ale na cestě se poznáme podle reklamy na návěsech a vždy si mávneme. Je to příjemné.“

11. 7. 2024 Zajímavosti, Personální

Tento web používá soubory cookie.

Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti.

Zakázat vše
Upravit jednotlivě
Povolit vše